CO JE TO AKVAPONIE?

Historie a princip akvaponie

Odkud se vzala a jak vlastně funguje?

   Akvaponie vlastně není v dnešní době žádnou velkou novinkou, jedná se pouze o člověkem řízený a optimalizovaný ekosystém. Vždyť už starověké civilizace věděly, že voda obohacená živinami má příznivý vliv na růst rostlin. My, jsme pouze využili dostupných prostředků dnešní doby, a to především elektrické energie a sestavili jsme řízený a sofistikovaný ekosystém sloužící především k pěstování zeleniny a chovu ryb. Nápad jako takový má na svědomí příroda, to je ovšem také důvod, proč velice dobře funguje.

Přednosti akvaponického systému vůči konvenčnímu zemědělství a tradičnímu chovu ryb

Výhody

  • Ohromná úspora vody, až 90% vůči konvenčnímu zemědělství
  • Absence pesticidů a antibiotik
  • Absence škůdců vázaných na půdní profil
  • Celoroční produkce ryb i rostlin
  • Možnost produkce v místě spotřeby či jeho blízkosti
  • Minimální potřebná plocha pro provoz
  • Celoroční produkce ryb i rostlin v Bio kvalitě
  • Vysoká intenzifikace práce

Nevýhody

  • Potřeba elektrické energie
  • Potřeba jisté znalosti pěstebních a chovatelských postupů
  • V našich klimatických podmínkách je třeba řešit vytápění a přísvit 

JAK TO FUNGUJE?

   Akvaponie je, jak jsme již zmínili, samostatně funkční ekosystém. Jedná se o jedinečné spojení chovu ryb a pěstování rostlin v uzavřeném okruhu. Jediným vstupem je v nejjednodužším případě  pouze krmivo pro ryby. V sofistikovanějších systémech je pochopitelně zapotřebí elektřina.

Co je principem?

   Základním prvkem této z pohledu živin uzavřené soustavy je rybí obsádka. Ryby přijímají předkládané krmivo a zvyšují svou biomasu. Výstupem z chovu ryb jsou splodiny metabolismu a to především v podobě exkrementů. Nesmíme však zapomenout na oxid uhličitý a amoniak, který ryby vylučují do okolního prostředí především žábrami. Amoniak je pro ryby při zvýšené koncentraci nad 0,1mg/l již toxický a může způsobit úhyn obsádky. V závislosti na teplotě vody, pH, druhu a množství rybí obsádky a intenzitě krmení  se amoniak NH3 ve vodě hromadí a po několika dnech až týdnech může dojít k úhynu ryb. Aby tato situace nenastala, je nutné zajistit odbourávání amoniaku ze systému. 

   Tomuto žádoucímu postupu pro odbourávání amoniaku říkáme nitrifikace. Jedná se o dvoustupňový aerobní proces (za přístupu kyslíku), který mají na svědomí nitritační a nitratační bakterie. Jednoduše chemicky řečeno nitritační bakterie za přístupu kyslíku svým metabolismem přemění amoniak na dusitany NO2, které jsou ovšem stále významně toxické pro ryby. Sekundárním procesem působení nitratačních bakterií dojde k přeměně dusitanů na dá se říci netoxické dusičnany NO3. Proto je jasné, že aby mohla voda v systému cirkulovat aniž by se v něm hromadili toxické dusíkaté látky, je nutné optimalizovat prostředí nejen pro ryby a rostliny, nýbrž také pro bakterie. Toto srdce každého systému kde se opakovaně používá tatáž voda se nazývá biofiltr. 

   V momentě, kdy dochází k hromadění dusičnanů v systému, nestává se prostředí pro ryby sice toxické, poněvadž únosná míra může být i více než 1000mg/l, ovšem je škoda dusičnany nevyužít.. proč a jak?   Mnohdy se můžete z různých zdrojů dočíst, že dusík je zásadní živinou pro růst rostlin, avšak to není úplně přesná informace. Zelené rostliny dokážou přijímat dusík pouze ve formě dusičnanů (až na výjimky jako jsou sinice apod.).

   Dostáváme se tedy pomalu ale jistě k závěru. Voda která je tedy obohacena o metabolizované dusíkaté látky (dusičnany) se dostává k rostlinám, konkrétně ke kořenovému systému. Z roztoku si rostliny berou dusičnany a další látky potřebné pro svůj růst a za pomocí fotosyntézy jej přeměňují ve svou biomasu (rostou). Vyčištěná voda se poté vrací zpět k rybám. 

Celý tento cyklus můžete vidět na obrázku níže

   Akvaponických systémů existuje celá řada druhů. Jedná se o sestavy, které se vejdou na kancelářský stůl, nebo mohou zabírat plochu několika fotbalových hřišť. Každý akvaponický sytém je svým způsobem jedinečný svou velikostí, mírou sofistikovanosti, druhem chovaných ryb i druhem pěstovaných rostlin. Obecně lze ale konstatovat, že každý systém se musí skládat z odchovné nádrže na ryby, pěstebního prostoru pro rostliny, mechanickou a biologickou filtrací a různou elektrotechnikou od čerpadel přes aerační techniku, osvětlení, větrání až po čidla snímající kvalitu vody.

   Velké systémy fungují především v Austrálii, USA a také se začínají rozmáhat v západní Evropě. Poněvadž je pro zdárný růst rostlin potřeba značné množství světla a tepla je jedním z důležitých vstupů energie vynaložená na umělé osvětlení, vytápění a případně chlazení. Pokud je akvaponie provozována například v Austrálii, mají místní pěstitelé výhodu v ušetřených nákladech za vytápění a také osvětlení, díky teplému klimatu a také značnému počtu slunečných dnů. V našich středoevropských podmínkách je zpravidla zapotřebí kompenzovat zimní nedostatek tepla a světla náhradními zdroji.

Zdroj :https://aquaponicssyst.blogspot.com/2016/10/fish-for-aquaponics-sydney.html
Zdroj :https://aquaponicssyst.blogspot.com/2016/10/fish-for-aquaponics-sydney.html


VHODNÉ RYBY PRO CHOV V AKVAPONII

Pro úspěšný chov ryb je třeba si uvědomit několik zásadních věcí. Rostliny které budeme pěstovat vyžadují zpravidla teplotu někde mezi 20-30°C. Tuto teplotu tedy bude mít i odchovná voda, tudíž nebudeme například uvažovat chov lososovitých ryb, které mají optimální teplotu mezi 14-18°C. Ideální pro chov v těchto systémech jsou především tilápie a také sumečci, v čele se sumečkem africkým. Vykazují vysokou odolnost vůči výkyvům kvality vody, rychle rostou, je možné je chovat v hustých obsádkách a nakonec přijímají složením vhodná krmiva. Jako alternativu lze zvolit také běžné kaprovité ryby, jesetery nebo okrasné ryby.

VHODNÉ ROSTLINY PRO PĚSTOVÁNÍ V AKVAPONII

V těchto systémech je možné pěstovat širokou škálu rostlin. Nejčastěji se jedná o rychle rostoucí středně náročné rostliny ze skupin zeleniny a bylinek. Nejoblíbenější jsou všemožné druhy salátů od hlávkového po rukolu, přes rajčata až po bylinky jakými jsou máta, bazalka, timián, oregáno a spoustu dalších.

Více informací na vyžadání, neváhejte nás případně kontaktovat. Další informace o našich systémech budou dostupné po ukončení patentního řízení. Děkujeme za pochopení.